Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

čert
[čert]
(2. j. -ta, 3., 6. j. -tu, -tovi, 1. mn. -ti, příd. jm. přivl. čertův)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
(v pohádkách) nadpřirozená bytost podobná člověku s rohy, kopyty a ocasem, pocházející z pekla a zprav. škodící lidem, ďábel:

umouněný čert
pohádka o hloupém čertovi
Mlynář se upsal čertu vlastní krví.
Studenti se převlékli za strašidelné čerty a Mikuláše s andělem.
příd. jm. přivl. Král slíbil princeznu za ženu tomu, kdo mu přinese chlup z čertova ocasu.

2.
člověk nebo figurka ztvárňující čerta 1:

Školáci upekli a nazdobili perníkové čerty.
V listopadu jsou obchody plné čokoládových čertů.
Děti se těšily na setkání se štědrým Mikulášem a milým andělem, čerta se ale bály.  

3. expresivní
velice živé a zlobivé dítě syn. ďábel 4:

V dětství jsem byla čert, pořád jsem mamince utíkala.
Ten kluk je čert, chvíli neposedí.

4. expresivní
špatný, zákeřný člověk (často jako nadávka):

Ty čerte jeden!
Ty čerte stará!
Jedeš, čerte!
V celé kauze hraje významnou roli vliv politiků, lobbistů a jiných čertů.

5.
(tasmánský) čert
dravý vačnatec se zavalitým tělem a černou srstí žijící v Tasmánii, zool. ďábel medvědovitý Sarcophilus harrisii
syn. ďábel 5:

Populaci tasmánského čerta likviduje nakažlivá forma rakoviny čenichu.
Tasmánští čerti loví především vombaty.


po čertech příslovečný výraz; expresivní
vyjadřuje velkou míru vlastnosti, velké množství něčeho, velmi, hodně, opravdu:

Je to po čertech dobrý obchodník.
Byla nejen krásná, ale i po čertech chytrá.
Odpočinku mám po čertech málo.
Komáří havěti je v lesích po čertech hodně.

Čertovo jezero
jezero v Česku (Plzeňský kraj)


(a / ale / jenže) co čert nechtěl expresivní
stalo se právě to nechtěné, nejméně potřebné, byla to smůla:

Nastoupil jsem do nového zaměstnání, a co čert nechtěl, děti začaly hned marodit.
Nemělo to být daleko, ale co čert nechtěl, vyrazili jsme opačným směrem.
Chtěli jsme se vyhnout zácpě, jenže co čert nechtěl, za zatáčkou u náměstí stála kolona taky.

bát se někoho / něčeho jak(o) čert kříže bát se někoho / něčeho jak(o) čert svěcené vody
velmi se někoho, něčeho obávat:

Bojím se doktora jako čert kříže.
Bál se pravdy jako čert kříže.
Bojí se kritiky jako čert svěcené vody.

běhat / lítat / jezdit / chodit od čerta k ďáblu expresivní
postupně navštěvovat mnoho různých míst (úřadů, institucí ap.) v usilovné a někdy v bezvýsledné snaze něco sehnat, vyřídit, zjistit:

Běhá už několik měsíců od čerta k ďáblu, aby získala všechna potvrzení.
Lítala jsem sice od čerta k ďáblu, ale nikdo mi nepomohl.
Jezdil jsem od čerta k ďáblu a sháněl práci.
Nezbylo jim než obcházet jednotlivé úřady, chodit od čerta k ďáblu.

bolet jak(o) čert expresivní
bolet velmi silně a nepříjemně:

Mám poškozené vazy na ruce a bolí to jako čert.
Záda mě bolela jako čert, nemohla jsem se pohnout.

být čertovo kvítko expresivní být kvítko z čertovy zahrádky expresivní
být uličník, rošťák • být velmi rozpustilý, dovádivý:

Byl jsem sice čertovo kvítko, ale známky jsem měl vždycky dobré.
Sestřenice byla kvítko z čertovy zahrádky a člověk ji musel pořád hlídat.

co je šeptem, to je (s) čertem
(přísloví) když je něco sdělováno potichu, jen šeptáním, je to podezřelé a může to svědčit o špatném úmyslu • nešeptejte, ale řekněte to nahlas

čert aby někoho / to vzal! expresivní aby někoho / to čert vzal! expresivní
je to velmi mrzuté, mám vztek (kvůli něčemu nebo na někoho):

Čert aby ho vzal, zase mi lže!
Vánoce za dveřmi a nemám žádné dárky, čert aby to vzal.
Tos mi teda poradil, aby tě čert vzal!

→ doklady v korpusu
čert aby se v tom / něčem vyznal expresivní v tom / něčem aby se čert vyznal expresivní aby se v tom / něčem čert vyznal expresivní
něco je naprosto nepochopitelné, nesrozumitelné, příliš složité, nepřehledné:

Jeden odborník nám říká to a druhý ono. Čert aby se v tom vyznal.
V tom politickém galimatyáši aby se čert vyznal.
Aby se v těch nařízeních čert vyznal, pokaždé to musím číst znovu.

čert aby to / někoho spral! zastaralé, expresivní
je to velmi mrzuté, mám vztek (kvůli něčemu nebo na někoho):

Od rána prší a prší. Čert aby to spral!
Čert aby je spral, spratky jedny!

čert nikdy nespí
(přísloví) vždy mohou nastat nepříznivé okolnosti, nehody, neštěstí ap. (a je třeba se proti nim zabezpečit)

čert to / něco vem / vzal expresivní vem / vzal to / něco čert expresivní
nebudu, nechci se tím, něčím dál zabývat, nebudu se kvůli tomu trápit, není to důležité nebo nenahraditelné, nepostradatelné:

Kdybych věděla, že se to tak brzo rozbije, tak to nekupuju, ale čert to vem.
Vem to čert, říkám si, nějak se to vyřeší.

čertovy obrázky expresivní
1. karetní hra (o peníze):

zahrát si čertovy obrázky
2. hrací karty:

V rukách karbaníků šustily čertovy obrázky.  
čiň čertu dobře, peklem se ti odmění
(přísloví) zlý člověk oplácí pomoc, vstřícnost ap. zlými skutky

jdi / táhni (s něčím / tím) k čertu! expresivní jdi / táhni (s něčím / tím) ke všem čertům! expresivní
jdi pryč, odejdi, nechci se s tebou stýkat • (jdi pryč a) neobtěžuj, to, co říkáš, nabízíš ap., mě nezajímá, nepotřebuji to, je to nesmysl ap.:

Jdi k čertu a už se nevracej!
Táhni ke všem čertům, už tě nechci nikdy vidět!
S tím táhni k čertu, stejně ti nikdo nevěří.
Jděte ke všem čertům s takovými vynálezy!

jezdit / jet jak(o) čert
(o člověku) jezdit, jet velmi rychle • (o dopravním prostředku, přístroji ap.) být velmi rychlý, výkonný:

Syn jezdí na motorce jako čert.
Sobotní závod jsem vyhrál, auto jelo jako čert.
Mám novou wifi a jede jako čert.

k čertu s někým / něčím / tím expresivní
už s někým, s něčím nemám trpělivost • nemá smysl se něčemu dál věnovat, zabývat se tím, trápit se něčím ap.:

K čertu s ním! Když neumí přijet na čas, pojedeme bez něj.
K čertu s dietou, dej si něco dobrého.
K čertu s tím, zítra podám výpověď.

kam čert nemůže, (tam) nastrčí ženskou / bábu / babu
(přísloví) příchod, přítomnost ženy situaci, práci zhoršuje, komplikuje ap.

kde nic není, ani čert nebere
(přísloví) není možné vzít, získat ap. to, co někde není, neexistuje

koho to sem čerti nesou expresivní
(o nevítaném hostu) kdo k nám zrovna v tuto dobu jde, přichází:

Někdo zvonil, tak jsem se šel podívat, koho to sem čerti nesou v tuhle hodinu.
malovat čerta na zeď
popisovat, představovat si budoucí vývoj, výsledek situace (velmi) nepříznivě (a tím takový vývoj, výsledek jakoby přivolávat):

Nemalujte čerta na zeď, třeba to stihneme.
Nechci malovat čerta na zeď, ale pokud byste ve výběrovém řízení neuspěli, jaký by to mělo dopad?

mít čerta v těle
být velmi temperamentní, živý, energický:

Má čerta v těle, a když začne zpívat, roztančí celý sál.
mračit se jak(o) čert
velmi se mračit, vypadat velmi rozzlobeně:

Obránce se po prohraném zápase mračil jako čert.
nebát se ani čerta
být velmi statečný a ničeho, nikoho se nebát:

Petr má skoro dva metry, ten se nebojí ani čerta.
Jako malá jsem se prala s kluky, nebála jsem se ani čerta.

(někomu) je něco čerta platné expresivní
něco je neúčinné, nepřináší to (někomu) žádný, popř. žádoucí výsledek:

Kreditka je mi čerta platná, protože neznám její PIN.
Plakát je čerta platný, radši tu pozvánku vyvěs na internet.

pálit jak(o) čert expresivní
pálit velmi silně a zprav. nepříjemně:

Slunce pálilo jako čert a v autě bylo k udušení.
Slaná voda se mi dostala do očí, pálilo to jako čert.
Kořeněná omáčka pálila jako čert.

po všech čertech (a ďáblech) po čertech (a) ďáblech
na mnoho různých míst, na mnoha různých místech, po mnoha různých místech, všude:

Jsem zvyklá lítat po všech čertech a teď musím jen polehávat.
Sháněli peníze na udržení provozu po všech čertech a ďáblech.
Jak jsem denně jezdil po čertech a ďáblech, objevil jsem kout, kde se mi líbilo.
Doktoři mě budou honit po čertech ďáblech a nakonec se na mě budou dívat jako na hypochondra.

podej čertu prst a vezme si celou ruku podej čertu prst a bude chtít celou ruku
(přísloví) vstřícné jednání vůči neskromnému člověku vede k tomu, že bude vyžadovat další pomoc, služby ap.

poslat / posílat někoho k čertu expresivní poslat / posílat někoho ke všem čertům expresivní
velmi důrazně, ostře vyjádřit, vyjadřovat svůj nesouhlas, ostře někoho odmítnout, odmítat • poslat, posílat někoho velmi důrazně pryč:

Když se dozvěděla, že má jinou, poslala ho k čertu.
Hodně lidí mě za moje názory posílá k čertu.
Rozčílil mě a poslala jsem ho ke všem čertům.
Určitě mě v duchu posílal ke všem čertům, viděla jsem to na něm.

s někým šijí / šijou (všichni) čerti expresivní
(zejména o dítěti) někdo je velmi neposedný, rozpustilý • někdo je velmi energický, neklidný:

S tím jejich nejmladším šijí všichni čerti, toho sama neuhlídáš.
Šili s ním čerti, nemohla jsem ho udržet v posteli, aby odpočíval.
Už zase se mnou šijou všichni čerti a není vyloučené, že se do nějakého projektu opět pustím.

to by v tom byl čert, aby / kdyby expresivní byl by v tom čert, aby / kdyby expresivní
bylo by velmi divné, kdyby se něco nepodařilo, nevyřešilo ap.:

Koupím jí kytku, to by v tom byl čert, aby mi neodpustila.
To by v tom byl čert, kdyby se štěstí neusmálo také na vás.
Vyfotila jsem asi sto fotek, byl by v tom čert, aby se žádná nepovedla.

[udělat něco,] (i) kdyby čert na koze jezdil expresivní
udělat, uskutečnit něco za všech okolností, bez ohledu na překážky:

Ožením se s ní, i kdyby čert na koze jezdil.
Jak si něco vezme do hlavy, dokáže to, kdyby čert na koze jezdil.

upsat se čertu upsat duši čertu
1. (v pohádkách a pověstech) slíbit ďáblu svou (nesmrtelnou) duši výměnou za pomoc, získání výhod ap.:

K vrchu se váže pověst o chudém chasníkovi, který se upsal čertu, aby získal peníze a mohl si vzít bohatou mlynářovu dceru.
V touze po bohatství a slávě upsal duši čertu.

2. nerozvážně a neodvolatelně se k něčemu zavázat a výměnou za získání výhod muset příliš mnoho obětovat:

Rozhodl se přijmout nabídku ke spolupráci s StB. Postupně ale zjistil, že se upsal čertu.
Za vaši postavu by leckterá dvacetiletá upsala duši čertu.

[venku / tam ap.] se (všichni) čerti žení
je velmi špatné počasí (velká bouře, silný vítr, prudký déšť ap.):

Z příjemně vytopené chaty pozorujeme, jak se venku všichni čerti žení.
Tedy, tam se čerti žení, pojď honem dovnitř!
Pejskaři to dobře znají. Za okny se žení všichni čerti, ale venčit se prostě musí.

vyhánět / vyhnat čerta ďáblem
odstraňovat, odstranit zlo jiným zlem, nahrazovat, nahradit špatný stav, čin ap. jiným špatným stavem, činem ap.:

Na kocovinu si dávám panáka nebo pivo, vyháním tak čerta ďáblem.
Přeúvěrováním nezaplacených dluhů akorát vyženeš čerta ďáblem.

vyhýbat se něčemu / někomu jak(o) čert kříži
usilovně se něčemu, někomu vyhýbat, nechtít něco vykonávat:

Sportu jsem se vyhýbala jako čert kříži, ale pak mě chytnul tenis.
Jsem v podmínce, a jakémukoliv konfliktu se proto vyhýbám jako čert kříži.
Doktorům se vyhýbá jako čert kříži, na prohlídce nebyl už několik let.

vyletět / vyskočit jak(o) čert z krabičky expresivní
prudce a zlostně na něco zareagovat:

Jsem podrážděná, snadno vyletím jako čert z krabičky.
Kdykoli přijdu domů pozdě, táta vyskočí jako čert z krabičky.


čertík
[čerťiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
zdrobnělé k 1

malý šikovný čertík
pohádka o zlobivém čertíkovi

2.
zdrobnělé k 2

čokoládový čertík
D
ěti dostaly malé plyšové čertíky.
Mikuláš přišel s andělem a dvěma čertíky a přinesl dětem košík s dobrotami.

3.
zdrobnělé expresivně k 3

Naše dcera je takový neposedný čertík.

vyskočit / vyletět jak(o) čertík z krabičky expresivní
prudce a zlostně na něco zareagovat:

Když jsem řekl, že mi to nechutná, máma vyskočila jako čertík z krabičky.
Stal se z něj cholerik. Stačí nepatrný podnět a on hned vyletí jako čertík z krabičky.


čertíček
[čerťiːček]
(2. j. -čka, 3., 6. j. -čkovi, -čku, 5. j. -čku, 1. mn. -čci, -čkové, 6. mn. -čcích)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
zdrobnělé k 1

příběh o malém čertíčkovi
2.
zdrobnělé k 2

Na stěnu jsme připevnili velikého Mikuláše a každé dítě si poskládalo vlastního čertíčka.
3.
zdrobnělé expresivně k 3

Když spinká, tak je nejhodnější, jinak je to pěkný čertíček.
čertice
kčertu, k čertu


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)